V posledních letech doznala zahradní tvorba několik přeměn, poměrně zásadních. Od (stále oblíbených) skalek s tvarovanými jehličnany vedle opečovávaného krátce sekaného trávníku přes kombinaci okrasných travin s kvetoucími keři a jehličnany až po větší skupiny trvalek. Změny zasáhly i samotné záhony - od tvarovaných násypů po zvýšené záhony z nejrůznějších materiálů a jejich povrch od tradičního kypřeného povrchu až po celou škálu nastýlek, kolikrát i v kombinaci. Zahrady podléhají módním vlnám, design se mění. Sice právě design prodává - s nabídkou obyčejných klasických věcí, rostlin, zařízení nesklidíme tolik obdivu a poptávek, jako s aktualizovanou nabídkou něčeho neokoukaného - ve skutečnosti pro hezkou a příjemnou zahradu není design nejdůležitější. Nejdůležitější pro zdravou zahradu, pestrou stabilizovanou krajinu i životní prostředí je klíčové pochopit funkce jednotlivých složek - od půdy, přes organismy, naše zásahy až po jejich vzájemné vztahy. Abychom si uvědomili, že každá akce vyvolá určitou reakci. Že pro zachování biodiverzity se nemůžeme hnát za každým módním trendem a co pár let zahrady kompletně předělat, že nesmíme podlehnout zajímavým rostlinám, ze kterých se za pár let vyklubou invazní a těžko ukočírovatelní likvidátoři naší pestré flóry. Design mnohdy vede k rezignaci na funkci, někdy může i uškodit. Ne záměrně, ale proto, že designér nedomyslel nároky živočichů, případně je potlačil aby jeho dílo mezi stovkami dalších vyniklo (to se týká různých krmítek, domečků, pítek, ale i staveb - veliké okenní plochy jsou pro ptáky nebezpečnou překážkou), nebo je to z neznalosti nároků i potřeb rostlin (nastýlací plachty z ropy, kterým se postupně zanesou póry a vznikne nepropustný povrch), neznalosti podmínek stanoviště a neuvědomení si životní strategie rostlin - už tolikrát v historii právě novinky v zahradách za několik let obtížně likvidujeme ve volné krajině, protože se nekontrolovatelně množí a potlačují původní společenstva. Můžete namítnout, že je to koloběh, byla původní společenstva, nebudou, budou jiná. To sice budou, ale rostliny neexistují samy ve vzduchoprázdnu. Kolikrát ovlivňují půdu svými výlučky (moc dusíku, omezení růstu konkurenčních rostlin...) a je na ně vázán hmyz, na pestrosti druhů hmyzu závisí škála druhů ptáků a drobných savců - potravní řetězec. Když svou neznalostí a nezájmem způsobíme masivní rozšíření invazních druhů, ochudíme naši krajinu o mnoho rostlinných i živočišných druhů a náprava v mnoha případech už nebude možná, i když se nákladně pustíme do likvidace těchto rostlin, které jsme vesele sázeli, pěstovali, navrhovali...
Veřejnost nemá odkud získat relevantní informace, v běžných sdělovacích prostředcích se jen raritně objevují zprávy o likvidaci kolonií bolševníku, zlatobýlu nebo lupiny (vlčího bobu) v chráněných územích. Odborníci z řad zahradníků/designérů/architektů často nejsou zárukou toho, že navrhnou pestrou zahradu, ze které se ale v horizontu deseti, patnácti let nestane noční můra ochránců přírody. Tito profesionálové jsou nezřídka nositeli trendů, chtějí oslovit co nejvíce zákazníků. Pro zachování naší pestré květeny potřebujeme, aby se studenti zahradnických oborů vzdělávali komplexně, aby měli znalosti o tom, jak se navrhované rostliny na různých stanovištích v republice chovají v dlouhodobém horizontu, aby si uvědomovali, že akce výběr druhů, návrh, realizace, péče, zanedbaná péče, vzdělávání veřejnosti má reakci: vlivy a dopady. Vyučující by neměli ve studentských pracích hodnotit pouze design a kompozici, ale hodnotit do hloubky i sortiment. Pro pěstitele-školkaře je to těžká situace, protože co se prodává teď, oni museli začít pěstovat před několika lety - u některých druhů v té době nebylo prokázáno invazní chování, ale potenciál se již může ukazovat (rostliny čile odnožují, živě se vysemeňují v širším okolí, není snadné jejich potomstvo ukočírovat). Design nesmí jít proti funkci. Pro naši existenci a pro existenci mnoha druhů je podstatné, abychom pečlivě uvážili své návrhy i výsadby a co nabídneme veřejnosti. Je jasné, že rostlina s atraktivním zbarvením, tvarem listů, květenstvím... zaujme spoustu lidí, kteří po ní zatouží. Jak bylo uvedeno již v minulém článku, zahradník/zahradní designér/krajinný architekt musí být i biologem, ekologem, entomologem, sociologem... aby dokázal posoudit všechny možné následky, které jeho zásah způsobí.
Comments